Lex Covid

Minulý týden Senát schválil návrh „zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů̊ a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu“, který se zkráceně označuje jako „Lex Covid“. Cílem zákona je alespoň částečně eliminovat důsledky mimořádných opatření přijatých orgány veřejné moci v souvislosti s pandemií (dále jen „mimořádné opatření“) v soukromoprávní i obchodní sféře. Dále jsou stručně popsána nejdůležitější ustanovení zákona.

1. Prominutí procesních lhůt

Podle Lex Covid platí, že pokud dojde v rámci občanského soudního řízení, správního soudnictví, exekučního řízení, insolvenčního řízení, trestního řízení, soudního vykonávacího řízení či řízení před Ústavním soudem ke zmeškání lhůty, soud toto zmeškání lhůty promine (v trestním řízení se jedná o institut navrácení lhůty), a to i v případech, ve kterých zákon tuto možnost jinak vylučuje.

Prominutí lhůty je však možné pouze za předpokladu, že k zmeškání došlo z omluvitelného důvodu, spočívajícího v překážce způsobené mimořádným opatřením, která účastníkovi nebo jeho zástupci buď zcela znemožnila nebo podstatně ztížila příslušný procesní krok (úkon) učinit, a že je návrh na prominutí zmeškání lhůty učiněn ve lhůtě stanovené v Lex Covid.

Zmeškaný úkon musí být přitom s žádostí o prominutí lhůty spojen.

2. Rozhodování obchodních společností

Po dobu trvání mimořádných opatření je umožněno rozhodování právnických osob mimo zasedání jejich orgánů, a to buď s využitím technických prostředků (tedy prostřednictvím internetu – Skype, WebEx apod.) anebo rozhodování per rollam (tj. korespondenční), a to i v těch případech, kdy takováto možnost rozhodování není připuštěna ve společenské smlouvě nebo stanovách společnosti.

Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky „distančního“ rozhodování, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán společnosti, v případě jiného orgánu přímo tento orgán. Tyto podmínky musí být oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním.

3. Funkční období statutárních orgánů, kooptace

Uplyne-li funkční období členovi voleného orgánu obchodní korporace v době trvání mimořádného opatření, nebo do jednoho měsíce ode dne následujícího po jeho skončení, prodlužuje se mu jeho funkční období, a to na dobu tří měsíců od skončení opatření.

Automatické prodloužení funkčních období volených orgánů se však neuplatní, pokud s tím nebude člen voleného orgánu souhlasit; nesouhlas je třeba doručit právnické osobě ještě před uplynutím jeho funkčního období.

Pokud uplynulo funkční období člena voleného orgánu v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti Lex Covid, jeho funkce se obnoví, souhlasí-li s tím a nebyl-li v mezidobí za něj zvolen či jmenován jiný člen. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem doručení jeho souhlasu s obnovením funkce společnosti, a zaniká uplynutím tří měsíců po skončení mimořádného opatření.

Dále je připuštěna tzv. kooptace, tedy jmenování náhradního člena orgánu samotnými členy tohoto orgánu, neklesne-li jejich počet pod polovinu, a pokud s tím souhlasí všichni jeho členové, a to i v těch případech, není-li taková volba předpokládána ve společenské smlouvě anebo ve stanovách společnosti. Jmenování však platí nejdéle do příštího zasedání orgánu, který je oprávněný „řádné“ členy zvolit nebo jmenovat.

4. Projednání řádné účetní závěrky

Pokud by lhůta k projednání řádné účetní závěrky obchodní společnosti měla uplynout dříve než tři měsíce po skončení mimořádného patření, skončí nejdříve tři měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020.

5. Insolvenční návrhy, mimořádné moratorium a přerušení reorganizace

Zákon zavádí odklad povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh. Dlužník, který k 12. březnu 2020 nebyl v úpadku (z jakéhokoli důvodu), není povinen od účinnosti zákona do uplynutí šesti měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření (nejpozději však do 31. prosince 2020), podat dlužnický insolvenční návrh, byl-li jeho úpadek způsoben v důsledku vyhlášených opatření.

Pozastavení povinnosti podat insolvenční návrh se nevztahuje na ty osoby, u nichž úpadek nastal již před přijetím mimořádných opatření, nebo pokud úpadek nebyl převážné̌ způsoben v důsledku okolnosti související́ s mimořádným opatřením, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně̌ ztěžovala plnit jeho peněžité závazky.

K věřitelským insolvenčním návrhům podaným do 31. srpna 2020 se nebude přihlížet (nezpůsobí zahájení insolvenčního řízení).

V době až do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke 12. březnu 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium. Mimořádné moratorium je schvalováno soudem na dobu tří (bez souhlasu věřitelů) až šesti (se souhlasem věřitelů) měsíců. Po dobu trvání moratoria není možné prohlásit úpadek dlužníka.

V době po podání návrhu na mimořádné moratorium je dlužník povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

Lex Covid dále stanoví, že v insolvenčním řízení, ve kterém byl ke 12. březnu 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl ještě zcela splněn, je dlužník oprávněn v době ode dne nabytí účinnosti zákona do ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu, nejdéle však do 31. prosince 2020. Po tuto dobu nebude možné reorganizaci přeměnit v konkurs.

6. Dočasné pozastavení tzv. mobiliárních exekucí a exekucí prodejem nemovitosti

Zákon počítá s tím, že výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí (mobiliární exekuci) soudní exekutoři neprovedou až do 30. června 2020. To neplatí, pokud s tím dlužník (povinný) bude souhlasit, nebo pokud půjde o pohledávku na výživném nebo pohledávku na náhradu újmy způsobenou ublížením na zdraví, případně jinými úmyslnými trestnými činy. V takovém případě budou moci mobiliární exekuce pokračovat dále

Exekuce prodejem nemovitých věcí jsou dle Lex Covid také až do 30. června 2020 pozastaveny, to však pouze ohledně nemovitostí, ve kterých má dlužník místo trvalého pobytu.

Ani zde to neplatí v případě, pokud povinný bude s pokračováním exekuce souhlasit, anebo pokud půjde o pohledávku na výživném nebo pohledávku na náhradu újmy způsobenou ublížením na zdraví, případně jinými úmyslnými trestnými činy. V takovém případě budou moci prodeje nemovitých věcí pokračovat dále.

7. Omezení výše smluvního úroku z prodlení

Lex Covid zakazuje smluvní úrok z prodlení nad aktuální roční zákonnou sazbu úroku z prodlení, a to až do 30. června 2020, a to z důvodu jakéhokoliv prodlení dlužníka, které nastalo ode dne 12. března 2020, pokud dlužník prokáže, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření znemožnilo nebo podstatně̌ ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Toto pravidlo se však nepoužije na závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti zákona.