Blog

News 3/2018

Co (ne)přinesla novela stavebního zákona

Dne 1. 1. 2018 nabyla účinnosti novela stavebního zákona, která si kladla za cíl zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Snahou bylo usnadnit život všem stavebníkům. Do jaké míry se dobrý úmysl podařilo uskutečnit, můžeme zatím jen odhadovat.

3 v 1

Jednou z novinek, jak zefektivnit stavební řízení, je možnost sloučit územní řízení, stavební řízení a posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) do jednoho tzv. společného řízení. V rámci společného řízení bude možno uplatnit opravné prostředky pouze jednou, proces povolování staveb by se proto měl významně urychlit. Výsledkem společného řízení bude společné povolení, které stanoví podmínky pro umístění i provedení stavby současně.

O společné řízení není možno žádat v případě některých speciálních (např. leteckých) staveb.

Společné řízení však s sebou nese i jisté nevýhody. U složitějších staveb může být celková přípravná fáze v konečném důsledku zdlouhavější a finančně nákladnější, jelikož bude nutno předem důkladně promyslet proveditelnost a jednotlivé aspekty stavby, takže někdy může být pro stavebníka paradoxně výhodnější využít jednotlivé vzájemně oddělené procesy.

Ochrana veřejných zájmů

Novela stavebního zákona reaguje také na složitost doprovodných zákonů, na jejichž základě je nutno žádat o souhlasná stanoviska k zamýšlené stavbě za účelem ochrany veřejných zájmů. Jedná se například o požární ochranu, ochranu přírody a krajiny, životního prostředí, vod, infrastruktury apod. Dotčený orgán přitom může v rámci závazného stanoviska žadateli stanovit celou řadu podmínek, za kterých se stavbou souhlasí. Novela stavebního zákona usiluje o omezení pravomocí dotčených orgánů tak, aby je nepřekračovaly a nestanovovaly podmínky, jejichž splnění nejsou oprávněny požadovat.

Cílem původně zpracovaného vládního návrhu novely bylo zlepšení kvality závazných stanovisek, o čemž svědčí také důvodová zpráva k návrhu zákona, která konstatuje: „Odstraňuje se stav, kdy dotčené orgány diktovaly své požadavky bez toho, že by tyto požadavky zdůvodňovaly a držely se zmocnění ve svém zákoně, co mohou činit.“ V rozporu s tímto záměrem však došlo v průběhu legislativního procesu ke schválení pozměňovacího návrhu, který omezuje přezkoumatelnost a tím i kontrolu nad zákonností závazných stanovisek dotčených orgánů.

Oproti očekávání novela stavebního zákona také nikterak neomezuje lhůty, v rámci nichž by měly dotčené orgány vydávat svá stanoviska. I nadále tak hrozí, že bude docházet k průtahům ze strany jednotlivých orgánů.

Ekologické spolky mimo hru?

Novela přináší diskutovanou změnu týkající se omezení účasti spolků na řízeních vedených podle stavebního zákona. Od ledna 2018 by se spolky na ochranu přírody a krajiny mohly účastnit jen těch řízení, kterým předchází EIA (posuzování vlivu na životní prostředí), tedy například v případě významných silnic nebo velkých průmyslových staveb.

Toto ustanovení však napadla skupina senátorů u Ústavního soudu a je tedy možné, že v budoucnu pozbude účinnosti.

Užívání staveb

Novela rovněž poměrně významně mění proces schválení užívání staveb. V současnosti totiž platí, že po dokončení stavby může stavebník většinu staveb začít užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo v případě vyjmenovaných staveb (typicky těch, jejichž vlastnosti nebudou moci budoucí uživatelé ovlivnit, veřejné infrastruktury apod.) kolaudačního souhlasu.

Po novele užívání stavby na základě oznámení stavebnímu úřadu odpadá. Stavby, které bylo v současnosti možné začít užívat po oznámení stavebnímu úřadu, tak bude moci nově stavebník začít užívat bez jakéhokoliv dalšího kroku.

Nový stavební zákon na obzoru!

Podle odborníků přináší novela určité zlepšení pozice stavebníků a investorů. Naopak očekávání v podobě zjednodušení a zkrácení povolovacího procesu nebyla naplněna v takové míře, jak se předpokládalo. Situaci by měl celkově napravit teprve nový stavební zákon, který již připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj.