Blog

News 18/2020

Velká novela zákona o obchodních korporacích

V únoru letošního roku byla ve sbírce zákonů vyhlášena a nabyla platnosti novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Novelizace je označována jako tzv. „velká novela“, neboť obsahuje množství podstatných změn a úprav obsáhlé problematiky obchodních korporací. Spolu s tímto zákonem byly novelizovány i některé související právní předpisy, např. zákon o veřejných rejstřících, občanský zákoník a další. Účinnosti nabývají novelizované předpisy převážně k 1. lednu 2021.

Na základě novely má zejména dojít k odstranění nesouladu českého právního řádu s právem EU, odstranění terminologických nepřesností, které doposud činily určité problémy při aplikaci zákona v praxi, a k odstranění nadbytečné regulatorní zátěže pro podnikatele. Zároveň novela ZOK zlepšuje transparentnost organizačních struktur kapitálových společností. V neposlední řadě se novela dotýká také problému mnoha „neaktivních“ společností, a upravuje postup státní správy v případě, že se o existenci takové nefunkční společnosti dozví.

V souvislosti s přijetím novely je nutné zejména zdůraznit, že obchodní korporace jsou povinny uvést ujednání společenských smluv či zakladatelských listin do souladu s obligatorními ustanoveními nového znění zákona. Obchodním korporacím a je přitom uložena povinnost splnit většinu nově stanovených podmínek do jednoho roku od nabytí účinnosti novely, tedy nejpozději do 1. ledna 2022 a takto upravená zakladatelská právní jednání uložit do sbírky listin příslušných rejstříkových soudů.

Pokud tak neučiní anebo pokud nezapíší do obchodního rejstříku zápis skutečnosti, jež se dosud nezapisovaly (na základě návrhu na zápis podaného do 30.6.2021), nebo do sbírky listin neuloží listinu, jež se dosud neukládala, rejstříkový soud společnost vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci, a nařídí její likvidaci

Dále jsou velmi stručně uvedeny pouze některé oblasti, kterých se novela dotýká:

Splácení základního kapitálu u tzv. nízkokapitálových společností

Ustanovení § 23 odst. 1 ZOK v současném znění stanoví povinnost splatit peněžitý vklad společníka do kapitálové společnosti na zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva, který zřídí správce vkladu. Novela ZOK sice zachovává původní princip, že splatit peněžité vklady lze výlučně na zvláštní bankovní účet, avšak z tohoto pravidla stanoví výjimku pro případ, kdy výše těchto vkladů (základního kapitálu) nepřesáhne 20.000,- Kč. V tomto případě je možné splatit vklady v hotovosti, přímo do rukou správce vkladu., kterým může být jeden ze společníků.

Právnické osoby ve volených orgánech obchodních korporací

V souladu s ustanovením § 154 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („občanský zákoník“) je možné, aby funkci v kontrolních či statutárních orgánech právnické osoby vykonávala právnická osoba. Občanský zákoník v této situaci připouští dvě varianty. Právnická osoba vykonávající takovou funkci zmocní jinou fyzickou osobu (případně osoby), aby ji zastupovala v rámci výkonu této funkce, nebo tuto právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. V praxi může snadno vzniknout situace, kdy se vytvoří řetězec právnických osob, a lze jen velmi těžko posoudit, kdo za tyto právnické osoby reálně jedná.

Novela ZOK zakotvuje povinnost právnické osoby, která vykonává funkci voleného orgánu v kapitálové společnosti nebo v družstvu, aby bez zbytečného odkladu po jmenování do funkce zmocnila jedinou fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce. Pokud právnická osoba jmenovaná do funkce voleného orgánu kapitálové společnosti takovou fyzickou osobu nezmocní, nebude možné právnickou osobu jakožto člena voleného orgánu zapsat do obchodního rejstříku. Zároveň novela upravuje zánik funkce právnické osoby ve volených orgánech za předpokladu, kdy nedojde ke zmocnění fyzické osoby a jejímu zápisu do obchodního rejstříku do tří měsíců od vzniku funkce (zvolení) právnické osoby do statutárního orgánu kapitálové společnosti.

Zánik funkce a následný výmaz z obchodního rejstříku nastane ze zákona, a tudíž naprosto nezávisle na vůli samotné obchodní korporace. Stejně tak v případě zániku zmocnění zástupce právnické osoby, musí být nový zástupce zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě tří měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, jinak ex lege právnické osobě zanikne funkce člena voleného orgánu.

Výmaz „nadbytečných“ údajů ze společenské smlouvy či stanov kapitálových společností

Současná úprava v ZOK připouští vypuštění údajů ze společenské smlouvy či stanov, které jsou v zakladatelských dokumentech uvedeny výlučně pro účely založení kapitálových společností. Jedná se o údaje, které se po založení společnosti a splnění vkladové povinnosti stávají nadbytečnými (např. podmínky pro splnění vkladové povinnosti zakladatelů, určení prvních členů statutárního orgánu, určení správce vkladu či ocenění nepeněžitého vkladu). Vypuštění těchto údajů se nově nepovažuje za změnu společenské smlouvy či stanov. Dále novela připouští, aby společenská smlouva či stanovy svěřily rozhodnutí o vypuštění těchto údajů ze společenské smlouvy do působnosti statutárních orgánů.

Rozhodování per rollam

Současná právní úprava rozhodování per rollam (rozhodování mimo valnou hromadu) může pro obchodní společnosti představovat poměrně nákladné a komplikované řešení v situaci, kdy výsledné rozhodnutí valné hromady musí mít formu veřejné listiny (notářského zápisu). Formu notářského zápisu musí mít v takovémto případě totiž každé samostatné vyjádření společníků a akcionářů, což při větším počtu společníků (akcionářů) představuje značné náklady a administrativní zátěž.

Dle novely ZOK dochází ke změně právní úpravy tak, že postačí rozeslání kopie notářského zápisu o návrhu rozhodnutí všem společníkům či akcionářům, čímž zanikne povinnost vyhotovení notářského zápisu pro každé jednotlivé vyjádření společníka či akcionáře. Podpis na vyjádření však musí být nadále úředně ověřen.

Smlouva o výkonu funkce

Novela zavádí ve vztahu ke smlouvě o výkonu funkce několik poměrně zásadních změn. V prvé řadě se mění důsledky, které bude mít neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. Současná právní úprava v § 59 odst. 2 ZOK důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce výslovně neupravuje.

Novela nyní výslovně stanoví, že bez schválení nejvyššího orgánu nenabývá smlouva o výkonu funkce účinnosti. Jakmile je smlouva o výkonu funkce schválena, stává se účinnou ke dni jejího uzavření, respektive ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Podle novelizovaného znění ZOK jednoznačně platí, že do řádného schválení smlouvy o výkonu funkce je výkon funkce, až na vymezené případy, bezplatný.

Novela ZOK přináší rovněž výslovnou úpravu situací, kdy existuje rozpor mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou. V případě rozporu mezi pravidly stanovenými ve společenské smlouvě a smlouvě o výkonu funkce, uplatní se přednostně pravidla obsažená ve společenské smlouvě. Pokud ovšem smlouva o výkonu funkce bude schválena většinou společníků vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, budou mít přednost příslušná ustanovení smlouvy o výkonu funkce.

Monistický systém vnitřní struktury akciové společnosti

Zřejmě nejzásadnější změnu přináší novela ZOK do dosavadního nastavení monistického modelu řízení akciové společnosti, které s sebou neslo značné výkladové obtíže.

Na základě novely se tak ruší ustanovení ZOK týkající se statutárního ředitele jako voleného orgánu monistické akciové společnosti. Zároveň dochází ke zrušení ustanovení ohledně předsedy správní rady. Obecně zůstává tedy pouze jeden volený orgán, a to správní rada jako taková.

Do její kompetence bude spadat jednak obchodní vedení, které v dualistickém modelu náleží představenstvu, jednak i činnost kontrolní, která v dualistickém modelu náleží dozorčí radě. Tím by tedy mělo dojít k jednoznačnému vyjasnění dosavadních výkladových obtíží ohledně rozdělení působnosti správní rady a statutárního ředitele, když kontrolní i exekutivní pravomoci budou koncentrovány do působnosti jediného orgánu.

Správní radě tedy bude výslovně příslušet výkon působnosti statutárního orgánu kapitálové společnosti. Jako celku jí proto bude náležet celé obchodní vedení, nejen stanovování a výkon dohledu nad základním zaměřením obchodního vedení, jak bylo v ZOK stanoveno doposud. Správní radě tedy dle novely přísluší řídit všechny běžné podnikatelské činnosti společnosti, zejména rozhodování o provozu závodu společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti.

Správní rada musí mít minimálně tři členy kromě akciové společnosti s jediným akcionářem.

Volba členů dozorčí rady zaměstnanci

Novela stanoví, že u akciových společností s dualistickým modelem řízení, které mají více než 500 zaměstnanců, bude jedna třetina členů dozorčí rady volena jejími zaměstnanci. Právo volit a odvolávat přitom mají mít pouze zaměstnanci v pracovním poměru, nikoliv zaměstnanci, jež jsou u dané společnosti zaměstnáni na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti.

Samotný průběh volby má probíhat na základě volebního řádu, který bude upravovat podrobnosti postupu při volbě a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci. Vyhotovení volebního řádu ukládá novelizované znění ZOK do kompetence představenstva akciové společnosti, přičemž představenstvo musí projednat znění volebního řádu před jeho schválením s odborovou organizací, pokud je zřízena, a případně s radou zaměstnanců.

Volba či odvolání člena dozorčí rady bude probíhat na základě návrhu na zvolení nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, jenž může podat buď představenstvo společnosti, odborová organizace, rada zaměstnanců či společně nejméně 10 % zaměstnanců. Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec společnosti.

Zpráva o vztazích

Dle novely zpráva o vztazích mezi spojenými osobami za uplynulé účetní období nemusí, v rozporu s ustálenou judikaturou, obsahovat informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiných právních předpisů. Pokud se vyhotovuje zpráva, jež obsahuje takovéto informace, musí v ní být výslovně uvedeno, že se jedná o neúplnou zprávu. Dále ve zprávě o vztazích musí být uveden důvod, proč se dané informace neuvádějí.

Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se pak ve zprávě o vztazích mají uvádět v přiměřené míře zobecnění, která bude odpovídá účelu, pro který se zpráva o vztazích vyhotovuje, tj. popsat jednání a úkony ovládané osoby, které jsou ovlivněny specifickými vztahy, jež plynou z její účasti v podnikatelském seskupení.

Novela reaguje též na rozporné názory panující ohledně otázky, zda je zpráva o vztazích předmětem přezkumu ze strany auditora. Novelizované znění ZOK výslovně uvádí, že podléhá-li účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem a ovládaná osoba je tak povinna vyhotovovat výroční zprávu, je zpráva o vztazích ověřována auditorem, a to jako součást výroční zprávy. Auditor tak bude posuzovat, zda zpráva o vztazích není ve významném nesouladu s ostatními informacemi, jež auditor při své činnosti zjistil (např. v rámci ověřování účetní závěrky), či zda ve zprávě o vztazích nedošlo k významnému zkreslení určitých skutečností oproti ostatním informacím, které má auditor k dispozici. Výsledky ověření zprávy o vztazích budou součástí zprávy auditora o ověření účetní závěrky, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o auditorech.

Neaktivní obchodní korporace

Novela ZOK si rovněž klade za cíl eliminovat existenci neaktivních obchodních korporací, respektive alespoň výrazně snížit jejich počet. Efektivním postihem neaktivních obchodních korporací, jehož důsledkem bude ve většině případů výmaz obchodní korporace z obchodního rejstříku, by mělo dojít ke zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí.

Ministerstvo spravedlnosti rovněž předpokládá, že zavedením účinné sankce proti neaktivním obchodním korporacím, které nezakládají účetní závěrky do sbírky listin, budou společnosti obecně více dbát na důsledné plnění svých zákonných povinností a budou ve stanovených lhůtách pravidelně zakládat účetní závěrky do sbírky listin.

Postihnout neaktivní obchodní korporaci bude podlé nové úpravy možné za kumulativního splnění dvou podmínek. Za prvé, obchodní korporace musí porušit svou povinnost založit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku (či výroční zprávu, jejíž součástí je účetní závěrka) za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin v obchodním rejstříku, a za druhé, obchodní korporaci je nemožné kontaktovat.

Nemožnost kontaktovat obchodní korporaci pak míří na virtuální sídla, která mnoho obchodních korporací využívá dlouhodobě, tedy nikoli pouze po přechodnou dobu. Na adrese jejich zapsaného sídla proto nelze tyto obchodní korporace kontaktovat, neboť nejsou skutečným místem jejich podnikání. Obchodní korporaci lze považovat za nekontaktní, není-li jí možné doručit výzvu k předložení chybějících účetních závěrek do sbírky listin. Soud bude muset při doručování výzvy postupovat podle pravidel pro doručování obsažených v občanském soudním řádu, tedy primárně bude obchodní korporaci doručovat datovou schránkou. Nepřihlásí-li se obchodní korporace do datové schránky ve lhůtě deseti dnů, nenastane fikce doručení – náhradní doručení výzvy je totiž s ohledem na závažnost následku vyloučeno. Soud bude muset doručovat s využitím jiných způsobu doručování uvedených v občanském soudním řádu.

Nebude-li obchodní korporace zakládat řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin, avšak bude-li možné ji doručit výzvu, bude jí uložena jen pořádková pokuta až do výše 100.000,- Kč.

Budou-li splněny obě shora uvedené podmínky, soud zahájí bez návrhu řízení o zrušení obchodní korporace; tato skutečnost se zapíše do obchodního rejstříku. Zápisem tohoto údaje do obchodního rejstříku má být zajištěna ochrana třetích osob, neboť zrušit obchodní korporaci bez likvidace bude možné nejdříve po uplynutí jednoho roku od zápisu údaje o zahájení řízení do obchodního rejstříku.

V případě, že se v této jednoleté lhůtě najde zainteresovaná osoba, která doloží soudu, že obchodní korporace má majetek, který převyšuje náklady spojené s provedením likvidace, soud rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací, a výmaz z obchodního rejstříku provede až po skončení likvidace.

Neobrátí-li se žádná osoba na soud s tvrzením o existenci majetku obchodní korporace, lze předpokládat, že neaktivní obchodní korporace nemá žádný majetek. Po uvážení, že zrušením obchodní korporace bez likvidace nebude podstatně zasaženo do práv třetích osob, pak soud může zrušit obchodní korporaci bez likvidace; výmaz obchodní korporace zapíše soud i bez návrhu. Objeví-li se majetek obchodní korporace až po jejím výmazu z obchodního rejstříku, bude postupováno podle § 209 občanského zákoníku; soud tedy zruší výmaz obchodní korporace a rozhodne o její likvidaci.

Závěr

„Velká novela“ ZOK přináší i další významné úpravy (např. v oblasti podmínek pro výplatu podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích společnosti, zavedení podílu spojeného s tzv. vysílacím právem, změnu odpovědnosti statutárního orgánu, nové vymezení části závodu apod.) přičemž se jedná o zásadní změny ZOK, které dopadnou prakticky na všechny právní formy obchodních korporací. Vzhledem k množství změn a jejich významu pro fungování společností, připravíme následně prezentaci, která bude změny zákona přehledně popisovat a vysvětlovat.