Novinky v oblasti zaměstnaneckých vztahů
Na konci minulého a počátkem letošního roku byly novelizovány různé právní předpisy, které mají úzký vztah k pracovnímu právu a vztahům na jeho základě vzniklých. Některé z novel upravují povinnosti korporací vůči zaměstnancům či orgánům státní správy. Některé z novinek posledních měsíců proto níže uvádíme. Závěrem pak uvádíme judikát Nejvyššího soudu, který se vztahuje k přechodu práv a povinností v pracovněprávních vztazích.
Účast zaměstnanců v dozorčích radách
Dne 30. 12. 2016 byla ve Sbírce zákonů pod č. 458/2016 Sb. vyhlášena historicky první novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“). Novela nabyla účinnosti dne 14.1.2017 a zavádí povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru.
Zaměstnanci v těchto společnostech volí ze svého středu třetinu členů dozorčí rady a zbylé dvě třetiny volí valná hromada. Počet členů dozorčí rady musí být proto dělitelný třemi. Dle předchozí právní úpravy volila valná hromada všechny členy dozorčí rady.
Podle přechodného ustanovení jsou dotčené akciové společnosti povinny uvést své dokumenty do souladu s přijatou novelou do 2 let ode dne nabytí účinnosti této novely, tj. nejpozději do 14. 1. 2019. Pokud tak neučiní, budou vyzvány rejstříkovým soudem k nápravě. Jestliže tuto povinnost nesplní ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem, vystaví se riziku sankce, jíž může být i zrušení společnosti a nařízení její likvidace.
Konec zvláštního způsobu jednání v pracovněprávních vztazích
Do nedávna, konkrétně do 27. února 2017, ukládalo ustanovení § 164 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („NOZ“) právnickým osobám s kolektivním statutárním orgánem, aby pověřily jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům. Pokud nebyl žádný ze členů statutárního orgánu takto pověřen, vykonával tuto působnost předseda statutárního orgánu. Toto ustanovení se týkalo běžně představenstev akciových společností a jednatelů společností s ručením omezeným, kteří tvořili kolektivní orgán.
Novelou NOZ vydanou ve sbírce zákonů pod č. 460/2016 Sb. bylo toto ustanovení zrušeno. Od 28. února 2017 tak platí i pro jednání právnických osob s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům obecná pravidla pro zastupování právnické osoby (zaměstnavatele).
Vysílání pracovníků v rámci EU
Dne 1.4.2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 435/2007 Sb., o zaměstnanosti, vyhlášená ve sbírce zákonů pod číslem 93/2017 Sb. Novelou byla implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15.05.2014, která byla přijata za účelem boje proti obcházení pravidel pro vysílání pracovníků.
Výše uvedená novela zavádí mimo jiné povinnost vysílajícího zaměstnavatele z EU mít v místě pracoviště vyslaného zaměstnance z EU do České republiky k dispozici kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, a to i v českém jazyce. V případě porušení této povinnosti půjde o správní delikt.
Novelou je dále snížena administrativní náročnost spočívající v evidenci údajů o vyslaných zaměstnancích ze států EU. Nadále již nebude nutné vést v evidenci kupř. informace o nejvyšším dosaženém vzdělání, o vzdělání požadovaném pro výkon povolání či dobu, na kterou bylo vyslanému zaměstnanci vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta na kterou mu byl povolen pobyt.
Zmíněným zákonem č. 93/2017 Sb. byl novelizován i zákoník práce, taktéž v souvislosti s vysíláním zaměstnanců z jiných členských států do České republiky. Osoba, k níž byli zahraniční zaměstnanci vysláni k plnění úkolů, se podle novely za určitých podmínek stává ručitelem za výplatu mzdy vyslanému zaměstnanci jeho zaměstnavatelem.
Judikát Nejvyššího soudu k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového nájemce
Nejvyšší soud České republiky vydal v polovině roku 2016 judikát týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v souvislosti s ukončením nájmu prostor určených k podnikání (nebytových prostor). Ke sporu došlo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který provozoval kavárnu v pronajatých prostorách.
Nájemce (zaměstnavatel) provozující kavárnu v obchodním centru ukončil nájem nebytových prostor a v návaznosti na toto ukončení nájmu byla uzavřena smlouva o nájmu předmětných nebytových prostor s novým nájemcem, který v provozování kavárny pokračoval. Po ukončení nájmu odkázal zaměstnavatel (dosavadní nájemce) zaměstnance na nového nájemce, na nějž měla dle jeho názoru v souladu s § 338 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce („ZP“) přejít všechna práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k tomuto zaměstnanci.
Nejvyšší soud ĆR tento výklad uvedeného ustanovení ZP potvrdil. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dochází k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, který má za následek přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele, i v případě ukončení nájmu nebytových prostor, v nichž dosavadní zaměstnavatel provozuje svou činnost (plní své úkoly), a uzavření smlouvy o nájmu těchto prostor mezi pronajímatelem a novým nájemcem, který v nich pokračuje v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu; okolnost, zda součástí nájmu nebytových prostor jsou též věci sloužící k činnosti provozované v těchto prostorech, zde není významná.
Pokud nový nájemce pokračuje v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu, vstupuje na místo původního zaměstnavatele do všech pracovněprávních vztahů se zaměstnanci předchozího zaměstnavatele. To nastává i tehdy, pokud mezi původním a novým nájemce neexistoval žádný smluvní či jakýkoliv jiný vztah. Důležité není ani to, zda původní nájemce zanechal v předmětu nájmu věci sloužící k provozu dané činnosti.